OVČÁKŮV ROK

Červenec – období relativního klidu

Ovce jsou na pastvinách. Správným řízením pastvy a péčí o pastviny vytváříme předpoklady nejen pro zvýšení užitkovosti zvířat v daném roce, ale i v letech příštích. Dokončujeme kontrolu užitkovosti. Bahnice a jehnice již můžeme oddělit od beranů a beránků. Při odstavu se beránci ostříhají a ošetří se jim paznehty. V určeném termínu probíhá revakcinace na enterotoxémii. Zvířata se snažíme chránit i před ektoparazity. Kontrolujeme trus z hlediska výskytu endoparazitů, na základě výsledků pak odčervujeme. Sláma se po sklizni balíkuje a ukládá na určené místo. Připravujeme se na druhou seč trav. Na farmě probíhají také práce, na které v jiném období není dostatek času.

 

Strategie řízení pastvy ovcí

Základem správného managementu pasení je umístit stádo ve správném čase na správném místě s cílem vytvořit dokonalou harmonii mezi produkcí rostlinné hmoty a její  spotřebou zvířaty. K tomu je nutné znát jak požadavky rostlin na půdní a klimatické podmínky, způsob pěstování, sklizně a skladování jednotlivých plodin, tak i požadavky zvířat na množství a kvalitu píce. Řízením pastvy podle konkrétních požadavků zvířat se výrazně zlepší jejich užitkovost, zdraví a zároveň se zvýší využití krmiv. Hospodář, který dobře sleduje kolik krmiva na pastvině ještě zbývá a dokáže v pravou chvíli přemístit stádo na jinou plochu, může časem docílil toho, že „pažit“ je nízký a velmi vyrovnaný. Dlouhodobým, promyšleným způsobem řízení pastvy pak nemusí tak často druhotně ošetřovat pastviny ve smyslu likvidace plevelů, a ve svém důsledku se tedy vyhne zvyšování nákladů na produkci.

Aby byly pastevní porosty správně využívány, je třeba znát principy produkce pastevní hmoty a co tuto produkci ovlivňuje. Nadzemní část trav je složena ze stébel, listů a květenství, nadzemní část jetelovin tvoří lodyhy, lístky a květy. Po určité době jsou květy nahrazovány plody (semeny). Utváření rostlin ovlivňuje jak jejich fyziologické funkce, tak i nutriční hodnotu, která se většinou snižuje s narůstajícím podílem stonků k listům (listy mají vyšší nutriční hodnotu než stonky). Stravitelnost jednotlivých částí rostliny má těsný vztah k jejich úloze během růstu a reprodukce. Stěžejní úlohou listů je fotosyntetická asimilace, stébla (trav, resp. lodyhy u jetelovin) poskytují hlavně podpůrnou strukturu pro listy, zároveň umožňují transport vody a živin. Odumřelá biomasa snižuje stravitelnost organické hmoty a výživnou hodnotu píce.

 

Odnožování

Velmi důležitou vlastností víceletých trav je odnožování, díky tomu mohou rychle vyplňovat uvolněné prostory a po poškození drnu snadno regenerují. Na pastvinách při správné pastevní technice se s vyhraněnými odnožovacími periodami (na loukách trávy hodně odnožují časně na jaře, v pozdním letním období a při mírné zimě) nesetkáváme, protože trávy se nedostanou do stádia metání (v tu dobu se začínají živiny mobilizovat pro generativní rozmnožování pomocí semen). Na pastvinách a na zastíněných stanovištích probíhá odnožování pomaleji, ale plynule po celé vegetační období.

               Na intenzitě odnožování závisí hustota porostu i produkční schopnost. Limitujícími faktory pro intenzitu odnožování je dostatek živin, vláhy a přiměřená frekvence využití porostu. Travní porosty intenzivně hnojené dusíkem, nesklízejí-li se včas, mají hodně listové plochy a tím je ztíženo pronikání světla k mladým odnožím. Trvá-li tento stav delší dobu, odnože větší měrou hynou, jen délka „pseudostébel“ (stébel, které nemají na svém konci funkční generativní orgán) se zvyšuje. Tím se však podstatně snižuje chutnost takové píce.

 

Péče o pastviny

            Běžnou a nutnou součástí péče o pastviny je sesekávání nedopasků a přihnojování. Včasné sesekání nedopasků ihned po odchodu ovcí z pastviny je velmi účinným způsobem biologického boje s plevelnými rostlinami. Docílí se tím i lepšího obrůstání pastevního porostu. Proti plevelům se lze bránit i selektivními (s vysokým účinkem na dvouděložné rostliny) chemickými prostředky. Pro jejich aplikaci se doporučuje použít knotový aplikátor herbicidů. Má ve srovnání s výběrovým ručním postřikovačem velmi nízkou spotřebu herbicidu. Zařízení pro aplikaci herbicidu je nesené za traktorem (nevyžaduje se náhon s kloubovým hřídelem), má standardní záběr 6 nebo 8 metrů a hmotnost 200 kg. Po celé šířce záběru jsou upevněny speciální knoty sycené herbicidem, jehož množství je možné regulovat. S příslušně nastavenou výškou ramen dojde při přejezdu pastviny ke kontaktnímu smočení plevelů, ale ne spaseného travního porostu. Plevele pak zaschnou, ale travní porost zůstane nepoškozen. Podmínkou správné funkce je, aby nedopasky určené k likvidaci převyšovaly spasený porost nejméně o 20 cm. Velmi účinná, ale časově velmi náročná, je tzv. bodová aplikace herbicidů. V zahraničí (u nás jsem je zatím na trhu nezaznamenal) se za tím účelem používají speciální duté „hole“, kterými se zapraví ze zásobníku látka přímo k bázi nebo ke kořeni rostliny (některé mají na konci ostrý hrot).

            I pastevní porost je nutné občas pohnojit. V letním období se, pokud je to třeba, ihned po spasení zvířaty a posekání nedopasků aplikuje dusíkaté hnojivo. Dochází tak k mnohem lepšímu obrůstání a většímu výnosu. Minimálně dva týdny po aplikaci hnojiva není možné na porost pustit stádo ovcí.

 

Regulační seč

Pokud nelze porost včas sklidit (spasením, na seno, či na siláž), je dobré jeho růst, zejména v sušších oblastech, utlumit regulační sečí. Říká se jí též „toppering“ nebo „slashing“. Porost se poseče pomocí speciálního žacího stroje (Topper) zhruba ve výšce 15-20 cm. Odstraní se tak méně stravitelné části rostlin a oddálí se optimální vegetační stádium pro sklizeň. Rostliny pak více odnožují, porost houstne, stébla co se přeseknou (zkrátí) už dál nedřevnatí. Topperování se tedy nedělá jen proto, že nelze píci včas sklidit. Jeho účelem je porost donutit k intenzivnějšímu odnožování a také ke tvoření listů, ne stébla. Vytváří-li se více listové plochy, zabraňuje se klíčení světlomilných plevelů. Protože se porost sklízí topperováním hlavně v první seči (kdy se u většiny trav tvoří hlavně generativní orgány) a ve fázi metání těsně před stádiem květu trav, část raných trav se vysemení, ale pozdnější byliny ne. Ihned po regulační seči by se na pozemek měla pustit zvířata. Svými paznehty vytvoří v půdě příznivé podmínky pro uchycení semínek trav, navíc jim většinou právě posečený porost docela chutná. Posekaná hmota se ponechává na pokosu, za několik dnů propadne mezi rostlinami až k půdě, později zetlí a stane se přírodním hnojivem. Toppering je třeba dělat včas, dokud ještě rostliny nejsou příliš vysoké a porost nemá příliš velký výnos. Větší masa rostlin ponechaná na pokosu by totiž mohla porost utlačit či jiným způsobem znehodnotit. I z toho důvodu se topperování nehodí do vlhčích oblastí, kde narůstá v první seči hodně hmoty. Aby obrůstání porostu po regulační seči bylo rychlé, je třeba, aby řez byl hladký. Toho se docílí použitím ostrých nožů a vysokých otáček. Pro toppering lze sice využít i běžný typ žacího stroje, ale je třeba k němu přidělat speciální lyžiny (vysoké asi 10 cm), které strniště zvýší. Topperování mulčovačem není vhodné, protože konce lístků se roztřepí, zaschnou a píchají zvířata do mulce, ta je pak nechtějí žrát.

 

Kontrola užitkovosti

V chovech zapojených do systému kontroly užitkovosti se jehňata zhruba ve 100 dnech jejich věku váží a měří. Protože rozmezí věku kontrolovaných zvířat je stanoveno na 80 až 115 dní, může se stát, že měření je třeba dělat ve stádě dvakrát i třikrát. U jehňat masných plemen se kromě živé hmotnosti posuzuje také zmasilost a ultrazvukem se jim měří hloubka kotlety za posledním hrudním obratlem a tloušťka vrstvy podkožního tuku.

 

Revakcinace na enterotoxémii

V 8. až 10. týdnech věku (60 - 70 dnech po porodu) je nezbytně nutné jehňata očkovat ochranným přípravkem proti enterotoxémii. Používá se např. COVEXIN v dávce 5 ml/ks. Revakcinace (přeočkování) následuje za 4 týdny, a to nižší dávkou - 2 ml/kus. Ochranná doba není uváděna, jehňata lze krátce po vakcinaci využít k jatečným účelům.

 

Prevence invazí vnějších parazitů

            Ektoparazitózy nejčastěji vyvolávají kloše, vši, všenky, zákožky (způsobují svrab, prašivinu) a larvy hmyzu (především much – myiázy). Nebezpečné může být napadení infikovaným klíštětem. Ektoparazité způsobují hostiteli nepříjemné svědění, sáním krve ho mohou nakazit přenosnými nemocemi. Prevencí je ochrana proti zavlečení do chovu a vlastní způsob chovu, který nedovolí šíření parazitů uvnitř stáda.

Jakékoliv vnější zranění může způsobit problémy s myiázami (napadení ovcí larvami hmyzu). Larvy se množí v mokvajících kožních ranách. Prodělávají vývoj v rozkládajících se látkách živočišného nebo rostlinného původu. Proto samičky hmyzu kladou vajíčka do hnisavých ran nebo tkáně macerovaných močí, výkaly nebo sekrety. Srst na povrchu se slepí a vytváří krustu, kterou si zvíře nedokáže samo odstranit. Znečistěnou srst je nutné zavčas ostříhat, larvy mechanicky odstranit, ránu dezinfikovat a udržovat v čistotě. Podávají se antibiotika. Mouchy či jiný hmyz může naklást larvy nejen do míst způsobených zraněním, ale i do otevřených ran po běžných zootechnických úkonech (aplikace ušních známek, kupírování ocásků, kastrace, stříž, úprava paznehtů). Infekci myiáz je nutné předcházet například načasováním „krvavých“ zákroků do období, kdy je výskyt much minimální.

 

Letní odčervení

Ovce i jehňata je v některých chovech nutné odčervit i v červenci. Děje se tak na základě koprologického vyšetření: Pokud je negativní, odčervovat se nemusí. S letním odčervováním je totiž spojeno několik komplikací. Aby nedošlo k zamoření pastviny, ovce se po aplikaci přípravku zavřou na 4-5 dnů do ovčína, ze kterého se následně vyveze podestýlka. Lze to řešit i tak, že se ovce nezavírají, ale na dané pastvině, kde zůstávají po aplikaci, se rok nepase. Pro tyto účely se většinou vybírá pastvina menší, dočasná nebo vzdálenější. Používá se např. Aldifal a Albex (účinná látka Albendazolum), Zerofen nebo Fenbion (účinná látka Fenbendazolum), a to orálně, v dávce 1 ml/10 kg ž. hm., jeho ochranná doba je 10 dnů.

 

 

Období relativního klidu nepromarnit

Toho, že se ovce pasou, že je ještě dostatek píce a není nutné sledovat projevy reprodukčního cyklu zvířat, je dobré využít. Můžeme si udělat pořádek na farmě, pořádek v evidenci, opravit nástroje, můžeme natírat, vyrábět lísy nebo chouly, prostě připravovat se na další období, které bude časově náročnější. Po sklizni obilovin se balíkuje sláma a ukládá se na určené místo. Připravujeme se také na druhou seč trav.

Práci na farmě nebo v kanceláři však lze vyměnit za odpočinek, pak je nejlepší odjet někam na krásnou dovolenou. V červenci je pro to ideální období.

 

Ing. Radko Loučka, CSc.