Ovčákův rok - Duben

Ovčákův rok

Období bahnění

Ovčákův rok - kdy začíná a kdy končí? Když jsme se v redakci domlouvali kdy začít uveřejňovat seriál, který by se v průběhu roku zabýval aktuálními otázkami chovu ovcí u nás, zjistili jsme, že je to vlastně jedno. Někdo považuje za začátek narození jehněte, jiný již oplození bahnice. Pro někoho začíná rok s jarem, když vyžene ovce na pastvu, pro jiného když odstaví jehňata a ta začnou samostatný život. Někdo se orientuje podle hospodářského roku, jiný podle roku kalendářního.

Každý chov má svá specifika. Někdo chová masná plemena ovcí, jiný má ve stádě ovce všeho druhu. Někdo ovce v době bahnění zavírá do ovčína, jinému se jehňata rodí venku. Nelze psát o všem najednou. Některé chovatelské zásahy a problémy v chovu jsou však natolik obecné, že je možné je uplatnit i v chovech s jiným plemenem ovcí a s jinou technologií chovu.

Bahnění - nejnáročnější období roku

Všichni chovatelé ovcí mi jistě dají za pravdu, že bahnění je pro ovčáka nejnáročnějším obdobím roku, především z pohledu vynaloženého času, práce a psychického vypětí. Zároveň je to však pro něj často i obdobím nejkrásnějším. To ale jen v případě, že se mu daří a rodí se zdravá a životaschopná jehňata. A k tomu může ovčák svoje stádo připravovat již dlouho předtím. Případným problémům s bahněním lze předcházet.

Zatím někteří chovatelé upřednostňují zimní bahnění ve stáji, jiní se zaměřují na jarní bahnění na pastvině. Při volbě sezóny a způsobu bahnění rozhodují požadavky trhu na jehňata, klimatické podmínky, chované plemeno ovcí, kvalita a množství krmení, plochy pastvin, prostory k bahnění, v neposlední řadě pak pracovní síla, která je schopná bahnění zabezpečit.

Období bahnění a odchovu jehňat je velmi náročné nejen pro lidi, ale i pro zvířata. Proto je třeba dodržovat ve stáji předepsaný režim. Zvířatům je nutné několikrát v průběhu dne i noci poskytnout alespoň hodinový odpočinek. V tu dobu  by mělo být v ovčíně zhasnuto a nikdo by do něj neměl vstupovat.

Pozorování

Období ke konci březosti a několik dnů po porodu je nekritičtější fází reprodukčního cyklu. Je třeba kontrolovat zdravotní stav a chování zvířat mnohem pečlivěji než kdykoliv před tím a po tom. Kontrolu zdravotního stavu zvířat nelze ponechat pouze na veterinárním lékaři, ten přijde do ovčína jen občas. Zvířata je třeba průběžně pozorovat, všímat si jejich vzhledu a chování. Doporučuji všímat si především primiparních (poprvé rodících) zvířat a těch, které měly v minulých letech problém (císařský řez, výhřez pochvy, obtížný porod, zánět vemene). Taková zvířata je dobré na hlavě nebo na hřbetě označit barvou. Podle našich zkušeností i zkušenosti jiných chovatelů se příprava ovce na porod, jeho průběh i projev mateřských vlastností většinou opakují u každé bahnice. Stručné záznamy o zvířatech o průběhu porodu a kojení v předcházejících letech pak pomohou v konkrétní situaci lépe odhadnout průběh blížícího se porodu, případně následné péče matky o jehňata.

Připravuje-li se označená ovce k porodu, je třeba se podívat do záznamů a zvýšit pohotovost. Samozřejmě, účelnější by bylo takovou ovci již dávno vyřadit, ale může být cenná z jiného důvodu (pro nás například tím, že je geneticky odolná ke klusavce a přenáší tuto vlastnost na potomky).

Před porodem může dojít k výhřezu pochvy nebo děložního krčku. Vyhřezlou tkáň je nutné očistit, ošetřit antibiotiky a reponovat zpět do dutiny pánevní. Opakovanému vyhřeznutí zabrání spona aplikovaná veterinárním lékařem, kterou je však nutné před nástupem porodu odstranit. Pokud ale tkáň není vyhřeznutá trvale a není větší než tenisový míček, není nutné spony aplikovat. Prevencí je vyřazování postižených zvířat z dalšího chovu a celkový management chovu.

Vyskytnou-li se v chovu ve větší míře potraty, předčasné porody, velmi těžké porody, výhřezy nebo porody málo životaschopných jehňat, je třeba zvýšit pozornost i z jiného důvodu. Mohou se na tom podílet patogeny jako chlamydie, clostridie, listerie, toxoplazma a kampylobakterie, případně nedostatky ve výživě ovcí, které také mohou s výskytem patogenů souviset. Prevencí výskytu patogenů může být včasná diagnostika nákazové situace, což je vyšetření asi 10 % bahnic a jehnic základního stáda.

Preventivní veterinární zásahy

Kritickým předpokladem úspěchu při bahnění je propracovaný zdravotní program. Vyšší koncentrace zvířat v uzavřeném prostoru představuje vyšší infekční tlak a zdravotní ohrožení jehňat i jejich matek. Pokud v chovu nějaký zdravotní problém vznikne, záleží jak na chovateli, tak na veterinárním lékaři, jak se se vzniklou situací vyrovná, jaké léky a jaké metody použije. Léčení může být někdy i dost drahé. Většinou levnější je prevence. Celý způsob chovu by měl vést k soustavnému posilování imunitního systému zvířat, což je nejlepším preventivním opatřením.

U základního stáda bahnic v druhé polovině březosti se jako prevence chlamydiových infekcí aplikují antibiotika z řady tetracyklinu, například přípravky Alamycin L.A., Engemycin, Tetravet. Jejich ochranná doba pro jatečné zpracování je tři týdny. Přípravky se injekčně aplikují i beranům.

Základní stádo ovcí se zhruba v polovině březosti vakcinuje proti nakažlivému kulhání. Současně se může vakcína použít i u plemenných a aukčních beranů. Používá se například přípravek Footvax v dávce 1 ml/kus (nemá ochrannou lhůtu). Následně, asi za týden po vakcinaci přípravkem proti nakažlivému kulhání (nejlépe při stříži), je nutné celé stádo (včetně beranů) odčervit. Používá se přípravek Dectomac nebo Ivomec injekčně. Jejich ochranná doba pro maso je 42 dnů. Jsou určeny na vnitřní i vnější parazity.

Zhruba jeden až dva měsíce před předpokládaným porodem se ovce základního stáda vakcinují proti enterotoxémii, například přípravkem Covexin (dříve Miloxan)v dávce 2 ml/kus. Enterotoxémie je bakteriální průjmové onemocnění jehňat (vyvolává ho Clostridium perfringens), které se projevuje vysokou mortalitou, dosahující 50 až 100 % a nevratným oslabením vyléčených jehňat. Nikdy se ovce proti enterotoxémii nevakcinují při současně probíhajících jiných infekčních nebo metabolických poruchách. Při vakcinaci proti enterotoxémii se současně neprovádějí žádné další zákroky ve stádě (odčervení, úpravy paznehtů). Ovce musí být zdravé a nesmí zmoknout. Důraz je třeba klást na vakcinaci a revakcinaci nově zařazených jehnic a beranů do stáda. U nich se zhruba za 4 až 6 týdnů vakcinace opakuje (u starších ovcí už nikoli, u těch se imunizace jen udržuje). Vakcinace a případná revakcinace proti enterotoxémii slouží nejen k ochraně zvířat samotných, ale i jejich plodů, protože vysoké hladiny protilátek v séru březích bahnic jsou předpokladem k zajištění požadované imunitní vybavenosti jehňat a tím i jejich ochrany.

Technologie chovu

Zimní bahnění ve stáji vyžaduje dobré zázemí a přípravu. Je třeba dobře promyslet kde a jak postavit chouly (porodní kotečky) a kde školky pro jehňata. Chouly vyrábíme ze dřevěných latěk. Jednotlivé díly kotečku spojujeme provázkem. Každý choul má padací dvířka (otevírací nelze použít, protože po několikerém nastlání slámou by je nebylo možné otevřít). Aby někomu padací dvířka nespadla na záda, když do kotečku leze například při oddojování vemene, upevňujeme je speciálně upraveným háčkem. Vyrábíme ho ze svařovacího drátu. Místo jeslí na seno, které mohou v choulech překážet, používáme na čelních stranách choulů lísu s většími mezerami mezi prkny. Jednu lísu o délce 5 metrů lze použít pro 5 choulů. Někdo dává seno do choulu jen na podestýlku. Je to nejen nehygienické (sena se zašlape do podestýlky), ale i zbytečné plýtvání. Kromě toho v choulech je nutné často stlát slámu. Vodu dáváme jehňatům do malých kbelíčků, aby se jehňata neutopila, nebo aby se nemohla smočit a pak prochladnout.

Je třeba  také zorganizovat, jak se budou bahnice a jehňata chytat a převádět. Cílem je omezit stresy na co nejmenší míru. Především rodící ovce by se neměly po ovčíně honit. Je sice lepší bahnit ve vymezeném prostoru, ale není nad to, když ovce mají při porodu klid. I z toho důvodu není dobré, když je ovčín přeplněný. I při zimním ustájení je nutné bahnicím dát možnost dostatku pohybu. Ovčín je nutné dobře větrat, ale vždy je třeba zajistit bezprůvanovou ventilaci. Pro bahnice na konci březosti a hlavně pro jehňata po narození je průvan velmi nebezpečný.

Jestliže se bahní ve stáji, je vhodné bahnice několik týdnů před porodem ostříhat. Sníží se tím potřeba prostoru a vlhkost prostředí, kontrola po porodu je snazší, riziko zalehnutí jehňat menší, zlepší se přístupnost vemene. Jehnice (ročky) střiháme dříve a tak mají delší vlnu. Od starších ovcí je lze velmi dobře rozeznat.

Výživa

V období bahnění je třeba myslet i na správně sestavenou výživu. Zvířata by měla mít neustále k dispozici kvalitní objemnou píci a čistou vodu. Při zvažování energetického  přídavku v podobě jádra je třeba myslet na to, že v důsledku nadbytečného příjmu živin by mohlo dojít ke ztížení porodů, výskytu velkých plodů nebo k případnému nadměrnému vývoji struků mléčné žlázy a ke ztrátám v důsledku vzniku mastitid. Na druhé straně nedostatek živin může způsobit oslabení bahnic a sníženou životaschopnost jehňat. Nám se osvědčilo před porodem bahnicím podávat mačkaný oves a specializované ovčí granule v dávce zhruba 20 dkg na kus a den. Po porodu ovcím dáváme jednou denně specializované granule pro kojící bahnice a kukuřičný šrot, který má v sobě hodně energie. Dávka se řídí počtem a věkem kojených jehňat v závislosti na výživné hodnotě objemného krmiva.

Nelze zapomínat na přídavek minerálních látek a vitamínů. V tomto kritickém období jich potřebují velmi mnoho. Kupujeme minerální lizy od několika dodavatelů a necháváme je ovcím lízat dle potřeby a dle vlastního výběru. Nestačí podávat pouze krmnou sůl. Minerální lizy ovcím moc nechutnají, to lze řešit nákupem speciálních melasových lizů.

Ke konci březosti by ovce neměly dostávat lizy s vyšším obsahem vápníku nebo  minerální přípravek bohatý na vápník. To se ale úplně změní po porodu, zvláště u bahnic, které porodily více jehňat, těm je třeba vápník v nějaké formě přidávat. Může být i součástí specializované krmné směsi.

Když se daří, je vám dobře

Bahnění je nejnáročnějším obdobím roku – jak pro ovčáka a jeho pomocníky, tak pro zvířata. Každá maličkost, kterou zanedbáte nebo podceníte, ať již při přípravě na bahnění nebo v jeho průběhu, může znamenat citelné ztráty, často zcela zbytečné. Jejich příčinou většinou bývá nezkušenost chovatele nebo jeho nepřítomnost při porodu. Když se ale všechno daří, stává se nejnáročnější období roku zároveň i obdobím nejkrásnějším. Když si v ovčíně na chvíli sednete na balík slámy a zaposloucháte se do bekání matek a bečení jejich jehňat, když pozorujete pobíhající mrňata jak drkají do vemene své maminky a pak spokojeně vrtí ocáskem, zapomenete na únavu a všední starosti, je vám dobře.

 

Ing. Radko Loučka, CSc.