Ovčákův rok - Leden

OVČÁKŮV ROK - leden

Příprava na bahnění

 

Většina ovcí ve stádě, tedy pokud se v něm uplatňuje systém zimního bahnění, již se  přehoupla do druhé poloviny březosti. Stále se zmenšující prostor v dutině břišní matky bude vyžadovat nejen kvalitnější a na živiny koncentrovanější krmiva, ale také trvalý přístup k čerstvé a čisté napájecí vodě. Ovce budou vyžadovat nejen kvalitnější výživu, ale také zvýšenou péči. Možná někoho překvapí informace, že asi dvě třetiny úhynů novorozených mláďat období souvisí s průběhem březosti bahnic. Mají původ v metabolických a infekčních poruchách bře­zích matek. Téměř jedna třetina úhynů mláďat, většinou způsobených nevhodnou polohou plodu, může být přičítána na vrub nevhodnému ošetřování zvířat. Na porody, krmení a ošetřování kojících ovcí a jehňat je třeba se připravovat již nyní. Začátek nového roku je také obdobím bilancování a plánování.

 

Ošetřování

Jedno přísloví praví: „Ošetření – půl krmení“. Málokdo si uvědomuje, že březí ovce potřebují pohyb. Nedostatek pohybu a minerálních látek může později způsobit například výhřez dělohy. Samozřejmě i s pohybem by se to nemělo přehánět, jakékoliv stresující zážitky by se měly omezit na minimum. Večer mohou být ovce ustájeny a zavřeny v ovčíně, ve dne mají mít možnost volného pohybu mezi ovčínem a pastvinou nebo alespoň výběhem. Vrata ovčína se zavírají jen, je-li mráz pod minus 10 ^oC, je-li příliš větrno nebo padá-li déšť se sněhem. Když svítí slunce, vyženou se ovce ven z ovčína a zamezí se jim do něj přístup.

Z pohledu prostředí je nejhorší průvan, po něm následuje zkažený vzduch z plynů unikajících z podestýlky. Podle stavu podestýlky je třeba postupně nastýlat slámu z balíku ve stáji. Je lepší nastýlat častěji a s menším množstvím slámy než po větších vrstvách. Nemělo by se dopustit, aby se na podestýlce vytvořil škraloup. Existují sice přípravky, které podestýlku částečně dezinfikují a přitom pohlcují plyny a zápach, ale není nad čerstvě nastlanou kvalitní slámu.

V ovčíně musí být klid, raději by se ovce vůbec neměly rušit. Bez kontroly to však nejde, i ta však může být dělána s citem. Jak již jsem napsal v minulém díle, s ovcemi by se nemělo zbytečně a neodborně manipulovat. S pokračující březostí to platí víc a víc. Především je třeba dávat velký pozor při stříži, pokud ji tedy nestačil ovčák zorganizovat v prosinci. Každé povalení ovce může být příčinou nevhodné polohy jehněte při porodu. Dvojnásobně to platí, pokud se stříž spojuje s ošetřením paznehtů.

 

Požadavky na vodu

Voda je jednou z nejdůležitějších potřeb organismů. S blížícím se porodem je třeba ovcím častěji vyměňovat vodu v kbelících nebo čistit napáječky. Je známo, že ovce nesnášejí vodu kontaminovanou močí nebo exkrementy, ale přitom si jí dovedou samy znečistit. Voda znečištěná výkaly je pak zdrojem šíření nákaz zejména u jehňat (kokcidióza). Méně se ví, že ovce vyžadují i určitou kvalitu vody co se týče obsahu soli, obsahu toxických látek i mikroorganismů. Základní požadavky na kvalitu vody pro ovce jsou uvedeny v tabulce.

 

Tabulka: Základní požadavky na kvalitu vody pro ovce a kozy

 

Prvek	Limit (mg/l)	Prvek	Limit (mg/l)	Komponent	Limit
Al	5,0	V	0,1	Sulfáty	1000 mg/l
As	0,2	Hg	0,01	Rozpuštěné soli	15000 mg/l
B	5,0	Cu	0,5	Nitráty a nitrity	100 mg/l
Cd	0,05	F	2,0	Nitrity	10 mg/l
Cr	1,0	Zn	24	Bakterie celkové	1 milion CFU/100 ml
Se	0,05	Ni	1,0	Bakterie coliformní	50 CFU/100 ml
Pb	0,1	Co	1,0	Coccidia, Leptospira, Staphyloccocus, viry	0 CFU/100 ml

 

CFU = počet jednotek tvořících kolonie při vyšetření vzorku vody kultivací na živné půdě

 

V požadavcích na kvalitu vody pro jednotlivé kategorie existují určité rozdíly, zatímco pro jalové ovce je například limit celkového množství rozpuštěných solí 15 000 ppm (tj. mg/l), pro ovce březí a kojící jen 10 000 ppm, pro jehňata 6 000 ppm. Za dobrou se obecně považuje voda, má-li 3 000 ppm, za výbornou, má-li 1 000 ppm. Zajímavé je, že pro ovce jsou stanoveny nižší nároky na kvalitu vody než pro skot. U skotu je limit 10 000 ppm.

Voda pro pití by měla mít teplotu mezi čtyřmi a osmnácti stupni Celsia. Pokud má voda teplotu vyšší, mohlo by dojít k velkému namnožení mikroorganismů. Voda má mít neutrální kyselost (pH 7). Horší je, když je alkalická než kyselá. Vysoká alkalita (pH 9 a vyšší) může způsobovat zažívací problémy, průjmy, špatnou konverzi živin a snižovat příjem vody a krmiva. Pro koncentraci herbicidů, pesticidů a mnoha dalších chemikálií ve vodě mají ovce a kozy stejné limity jako lidé.

 

Zvýšená pozornost výživě

Vývoj placenty je u březích bahnic ukončován přibližně 90. den po připuštění. V této době dosahuje plod asi 15 % svojí porodní hmotnosti, v období šesti týdnů před očekávaným porodem asi 30 % její úrovně. Poté se již hmotnost plodu prudce zvyšuje. Kvůli jeho rychlému vývoji výrazně stoupají v závěru březosti nutriční požadavky organismu bahnic. Potřeba živin narůstá u bahnic v období posledních šesti týdnů březosti na dvojnásobek oproti úrovni u jalových ovcí. Ovce je možné po provedené sono­grafii rozdělit na více skupin a jejich výživu přizpůsobit počtu plodů. Restrinkční výživou březích bahnic se zabrání vysoké porodní hmotnosti jedináčků, které způsobují problémy při porodu a naopak intenzivnější výživou se eliminují nízké porodní hmotnosti jehňat z dvojčat a trojčat, které mnohoná­sobně častěji inklinují k hypotermii.

Pro březí ovce i jejich jehňata je třeba zajistit dostatek kvalitního travního nebo jetelotravního sena. Vzhledem k vysokému obsahu vápníku ve vojtěškovém seně, kvůli mobilizaci rezerv vápníku v těle bysokobřezí ovce, je vhodné jej zkrmovat před porodem pouze v omezené míře. Pokud není tato hormonální osa nastartová­na, dochází po obahnění k hypokalcemic­kému ulehnutí. Pokud je na hospodářství k dispozici vojtěškové seno, je dobré je nechat pro bah­nice v laktaci. Plísně napadající seno jsou schopny vyvolat pozdní potrat a vaginální výhřezy. Vysokobřezím a laktujícím ovcím by se zaplísněné seno nemělo dávat.

Během odchovu se jehňatům přidává kromě jemného, nejlépe tzv. „telecího“ sena i jadrné krmivo. Je výhodné, je-li v granulované formě. V mísírnách pro přežvýkavce jsou schopni, pokud seženou vhodný premix, vyrobit granule nebo směs podle přání zákazníka. Existují však i  komerční krmiva, která mají stabilní recepturu (patří k nim například Lambstarter). V praxi je běžné, že se bahnicím i jehňatům podává jadrné krmivo stejného složení. Výhodnější však je spočítat krmné dávky (nebo si je nechat spočítat odbornou poradenskou firmou) a krmit podle normovaných potřeb.

 

Metabolické poruchy

Nedostatek energie v krmné dávce se občas objevuje u březích bahnic ketózou. Postihuje hlavně ovce starší, s více plody, přetučnělé nebo naopak podvyživené. Ketóza ukazuje na nedostatek energie nebo špatně využitelné zdroje energie v krmné dávce. V krvi se sníží obsah glukózy a zvýší se obsah ketolátek. Dech zvířete pak páchne acetonem. To je pak unavené, má potíže s koordinací, ztrácí chuť k příjmu krmiva, hodně sliní. Nedostaví-li se pomoc, zvíře ulehne a ztratí vědomí, ketolátky postihují nervový systém. Je třeba okamžitě aplikovat nitrožilně glukózu a do krmné dávky přidat pohotový zdroj energie. Prevencí může být podávání minerálních látel lisovaných společně se sušenou třtinovou melasou (na našem trhu např. Ovipack Midi, v SRN Energy).

Nedostatek kobaltu v krmné dávce bahnic v poslední třetině březosti způsobuje delší dobu vstávání novorozených jehňat a delší dobu, kterou potřebují k vyhledání struku a sání od matky. I proto nestačí březím ovcím podávat jen sůl, ale je třeba jim nakoupit i minerální lizy. Některé ovce, pokud si mohou vybrat, lízají jen kamennou sůl, protože minerální liz je pro ně méně chutný. Pak je ale potřeba z krmné dávky sůl nebo solný liz úplně vypustit, případně minerální látky nabídnout v několika variantách (nakoupit lizy od několika výrobců). V ovčíně, kde nejsou lizy vystaveny rozmarům počasí, se mohou používat i lizy „měkké“ (nelisované) bez obavy z toho, že ovcím způsobí zdravotní potíže, když je budou okusovat. Chtěl bych na tomto místě upozornit na nevhodný, ale v praxi běžný způsob podávání lizů jejich položením na podestýlku. Kostka lizu by se měla zavěsit, nasunout na bodec, vklínit do rozsochy nebo ještě lépe umístit do speciálního držáku (tzv. solničky). Ušetří se tím peníze, spotřebuje se méně lizu (ovce ho nezašlapají do podestýlky) a sníží se riziko metabolických poruch (liz nenavlhne a tak ho ovce nemohopu odkusovat, lízáním si uškodit nemohou). Na našem trhu je několik výrobců a prodejců lizů a vitamino-minerálních krmných doplňků, takže si lze vybrat i na základě potřeb zvířat. Většina prodejců lizů má v nabídce i držák na liz.

Vážné zdravotní problémy způsobují zvířatům, zvláště mladším kategoriím, mykotoxiny. Někdy jich bývá v seně nebo senáži obrovské množství. Lze je však vyvázat. Většinou působí selektivně na určitý toxin nebo skupinu toxinů. Jejich účinky lze však těžko prokázat. Na trhu je již dostatek přípravků s různým systémem vázání toxinů (mohu jmenovat např. Olmix, Nutricell Polysorb, Troumix Mykoban Sc). Důležitost tohoto problému dokumentuje například i to, že přípravek Biosprint byl dokonce v roce 2006 na mezinárodním salónu Země živitelka v Českých Budějovicích oceněn Zlatým klasem.

Jak na otravy? Pomůže osazení zažívacího traktu několika ovcím ve stádě určitým druhem bakterií. Stačí prý jen asi 5 ovcí, bakterie se pak ve stádě rozšíří samy. Je to český vynález oceněný v televizním pořadu „České hlavy“ na konci listopadu 2006.

 

Možnosti snížení rizik

Bahnice v období závěru březosti, vzhledem k vysokým požadavkům na výživu plodu, jsou mimořádně metabolicky labilní. Pro případ, že některá bahnice zátěž březosti nebo kojení neunese, je možné se pojistit. I po porodu ona a její jehňata někdy potřebují posílit. Přípravků specializovaných pro ovce není na trhu mnoho, dají se ale použít přípravky určené pro skot a tedy i pro přežvýkavce jako je ovce. Jen je třeba dávat pozor na obsah mědi v přípravcích. Ten by pro ovce měl být minimální.

Na našem trhu existují nutriční doplňky (např. Fédatonic), které mohou zvíře rychle dostat ze stresových situací. Jsou bohaté na vitamíny a minerálie v rychle dostupné formě. Energetický nutriční doplněk podaný několik dnů před porodem může přispět i ke zlepšení kvality mateřského mléka a jeho prostřednictvím pak zlepšit vitalitu jehňat. Podobné účinky má například přípravek Argivo, který je vhodné podávat při změně na dávku bohatou na rozpustný dusík. Snižuje riziko trávicích obtíží a průjmů. Oba typy přípravků by měly začít působit do týdne po prvním podání a podávají se individuálně perorálně zhruba týden. Jiné přípravky (např. Megalac, Megapro) jsou založeny na kombinaci chráněné energie a chráněného proteinu. Podávají se delší dobu jako součást krmné dávky. Hodit se mohou i vitamino-minerální přípravky pro bahnice (např. Millphos Z, Aminovitan B, Vitamix OSZ).

Na začátku laktace mívají některé bahnice problém s nedostatkem vápníku, zvláště kojí-li dvě a více jehňat, pomůže několik dávek přípravku s vysokým obsahem lehce dostupného vápníku (například Calcibestu), který se podává v den porodu a opakovaně po šesti hodinách. Kromě rychle vstřebatelné formy vápníku obsahuje i propylenglykol a další komponenty.

Pro slabá jehňata hned po porodu si lze předem zajistit sušené kolostrum. Je to drahé, ale pokud není právě k dispozici náhradní matka těsně po porodu a ta pravá matka nemá z různých příčin dostatek kolostra, jehně se tím zachrání nebo posílí. Kolostrum má oproti mléku zvýšený obsah tuku i všech ostatních složek, především proteinů. Ty plní nejen nutriční funkci, ale jejich součástí jsou i imunoglobuliny, které nesou protilátkovou výbavu pro jehně, mají také projímavý efekt (vypuzení střevní smolky). Tuk je zdrojem mobilizovatelné energie, nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty a pro svalovou práci, spojenou s vyhledá­ním struku matky a se sáním.

Pro odchov jehňat je dobré předem zajistit sušené ovčí mléko (Jehňan nebo Fedalac LP), doplňkovou směs navazující na kolostrální výživu (např. Tekromilk, Megastart, Směs pro ovce a lamy), popřípadě vitaminominerální přípravky pro jehňata (např. Millphos L, Aminovitan TS-J, Aminovitan ČOJ). Hodit se mohou i přípravky obsahující mimo jiné hodně selenu a jódu (například Patoral), které lze slabým jehňatům podávat brzy po narození. Některá jehňata, většinou pocházející od rodičů s původem z přímořských oblastí, nedovedou dobře s těmito prvky hospodařit. Při nedostatku selénu a jódu se rodí jehňata slabá, se strumou, se zásobami „hnědého tuku“, který mohou rychle mobilizovat a přeměnit na tepelnou energii. K mobilizaci jsou ale nutné hormony, které jsou aktivovány dostatkem selenu v krevním séru. Jód je nezbytný k řádnému fungování štítné žlázy, která zasahuje i do termoregulace. Pokud jehně nedokáže jód využít, brzy po porodu se nachladí a stejně uhyne.

Připravit se lze i na průjmy jehňat. Na trhu jsou i přípravky (například Pectolit), které údajně dokáží absorbovat některé toxiny a obsahují i lehce dostupné bílkoviny a tuky pro rychlou rekonvalescenci organismu.

 

Příprava po technické stránce

Stává se, že v ovčíně je málo místa a tak se tam nedá zařídit, aby u žlabu, resp. u krmných jeslí bylo tolik míst kolik je v ovčíně zvířat. Je to škoda, protože ovce jako stádové zvíře chce žrát když žerou ostatní a chce odpočívat když odpočívají ostatní. Pak se zvířata buď málo nažerou nebo je v ovčíně neustále nějaký pohyb a zvířata nemají čas na odpočinek a přežvykování.

Příprava na bahnění nespočívá jen v nákupu krmiv a krmných doplňků, připravit je třeba i chouly, krmítka, probíhačky a také pomůcky na rodění. Doporučuji zapsat si do adresáře kontakt na veterináře v okolí, nejen toho vašeho (pro případ nenadálé události) a domluvit s ním možnosti a způsob komunikace.

 

Bilancování a plánování

Na začátku nového roku se bilancuje a plánuje. Zpracovávají se různé přehledy (např. o spotřebě krmiv), dělají se inventury. Je čas na vypracovávání ročních programů řízení výživy a reprodukce, zdravotních zkoušek, odběrů biologických materiálů (krve, moči, mléka) k indikovaným laboratorním vyšetřením, podávání podpůrných vitamínových přípravků, vakcín, biopreparátů či medikovaných krmiv léčebnými přípravky pro parazitární a bakteriální onemocnění.

 

Závěr

Poslední třetina březosti ovcí je obdobím náročným na ošetřování a výživu. Porody se blíží a tak je třeba se na ně připravit a včas si zajistit krmiva, krmné doplňky, pomůcky a veterinární dozor. Na základě evidence z let předchozích je pak nutné dobře naplánovat rok příští.

Ing. Radko Loučka, CSc.