OVČÁKŮV ROK

SRPEN – ovčácké dožínky

 

V srpnu probíhají ovčácké žně a ovčácké slavnosti - ovenálie. Jehňata se vozí na jatky, brakují se staré ovce a připravují se mladé na klasifikaci a následný prodej. Měří se kondice ovcí z důvodu správného určení úrovně výživy před zahájením tzv. flushingu v příštím měsíci. Na pastvině se kontroluje stav porostu, zaplevelení, oplocení, výskyt hlístů ve výkalech, no a hlavně stav zvířat a péče o ně.

 

Ovčácké žně a slavnosti

               Jehňata po odstavu postupně dorůstají do jatečné hmotnosti, ta by neměla být vyšší než 40 kg. Pokud se tak stane, rychle se snižuje výkupní cena za maso, jehněčí se kvalifikuje jako skopové. Bahnice, které měly velké problémy s plodností a odchovem jehňat, je dobré vybrakovat. Je však nutné počítat s tím, že výkupní cena skopového je většinou poloviční oproti té za jehněčí. Pomalu se rozjíždějí trhy s beránky, případně s jehničkami. Na nich se oklasifikují. Pak se mohou zařadit do vlastní kontroly užitkovosti nebo prodat.

Ocenění mohou získat i na výstavách. Jednou z nejprestižnějších je celostátní výstava plemen ovcí a koz ve Zlobici. Je součástí Ovenálií, pořádaných letos ve dnech 19. až 20. srpna. Na této akci lze shlédnout i soutěž ve stříhání ovcí, o největšího jedlíka brynzových halušek, v předení vlny a další soutěže, jako například tu o nejlepší kozí a ovčí sýry. Prodávají se speciality z jehněčího masa, uzenářské výrobky, sýry a další dobroty. Sobotní večer bývá zakončen světelnou vodní fontánou a tanečním veselím. Ve stejné dny probíhá v Mladějově u Sobotky Mistrovství ČR v ovládání ovčáckých psů v pasení ovcí. Na konci srpna se již tradičně sjíždějí chovatelé do Českých Budějovic na Země Živitelku.

 

 

Organizace pastvy

Ještě jednou bych se rád zmínil o pastevním managementu. Jeho cílem je ZAJISTIT PLYNULÝ NÁRŮST KVALITNÍ PASTEVNÍ HMOTY po celé vegetační období. Je třeba dostat do rovnováhy množství vyprodukované hmoty s množstvím hmoty využité. Jinými slovy optimalizovat kvantitu, kvalitu a spotřebu porostu. Organizace spočívá v optimálním využívání období pastvy a regenerace porostu. Je myslím jasné, že plynulou produkci pastevní píce nelze zajistit na jednom pastevním pozemku s jednotným pastevním porostem. Důvody: ovce si při dostatku píce vybírají, porost musí mít čas se pořádně vyvinout. Pastevní areály by měly být sestaveny z několika typů porostů vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících. Měl by na nich být porost raný, středně raný a pozdní. Rané či pozdní druhy trav jsou sice většinou „hrubší“, ale lépe odolávají nepřízni počasí. Jejich nespornou výhodou je, že prodlouží vegetační dobu a přispívají k plynulejšímu přechodu z jedné pastviny na druhou.

Pastevní cyklus, tedy délka období, po které jsou zvířata umístěna na ploše vymezené k pasení, bývá různě dlouhý, záleží především na udržení optimální kvality a množství hmoty pastevního porostu na daném pozemku. Při rozhodování kdy začít a kdy na pozemku skončit s pastvou by mělo platit následující pravidlo: „Je lepší, aby byla tráva před zvířaty než zvířata před trávou“. To znamená mít určitou rezervu pastevní hmoty nad stanovenou potřebu před zahájením pastvy a nechat malou rezervu při jejím skončení. Zároveň platí, že se zahájením se nesmí dlouho otálet, aby se předčasně nezačala snižovat kvalita porostu. Pomůckou pro rozhodování je vzhled nejstarších listů na rostlinách v pastevním porostu (tj. nejblíže k povrchu půdy). Jestliže začínají po okrajích přecházet do okrové barvy, je čas začít pást. Jestliže začínají žloutnout okraje těch nejmladších listů, je již skoro pozdě. Říká se, že porost určený pro vypásání ovcemi by neměl být vyšší než láhev od piva. Ovčáci se řídí i jinou mnemotechnickou pomůckou: ovcím při pasení by měly být vidět oči. Je to však trochu složitější, záleží na druhu porostu a období. 

Pastviny s převahou vysokých trav (psárky, ovsíku, kostřavy luční, srhy) a jetelovin (jetele červeného) by se teoreticky měly začít spásat zhruba při výšce 20 cm, zbytková výška by měla činit 5 cm, to představuje 75% využití porostu. Pase-li se na jarním porostu, začíná se dříve, protože obrůstá rychleji. Pastviny složené z jemnějších druhů trav (lipnice luční, jílky, jemnolisté kostřavy červené), jemných jarních druhů bylin a bílého jetele jsou v optimálním stavu pro zahájení pastvy při výšce 10-15 cm, vypásání by mělo skončit při výšce 3-4 cm. Na místech se sklonem k zamokření se ke snížení rizika rozbahnění a zadupání aktivních vegetativních částí rostlin doporučuje zahájit první cyklus pastvy až po dosažení výšky 20 cm i za cenu většího množství nedopasků. Ty je pak nutné, jakmile to vlhkost půdy dovolí, posekat.

 

Pastevní vlastnosti plemen

Z hlediska vhodnosti pro určitý systém pastvy může být významnou vlastností plemene například chodivost a držení se ve stádě (výhodné pro salašnický, resp. karpatský způsob chovu). Výhodou masných a některých kombinovaných plemen ovcí je systematický (neselektivní) způsob spásání porostu. Vyžaduje však vysokou úživnou kvalitu porostu (vysokou koncentraci živin).V přiložené tabulce jsem se pokusil sestavit přehled o plemenech z hlediska jejich pastevních vlastností. Každá vlastnost označena podle projevu písmenem (V = vyšší, S = střední, N = nižší). Rozdělení je nutné brát jako orientační. U některých plemen nelze tyto vlastnosti přesně určit, v některých podmínkách se mohou zvířata chovat jinak než je to běžné. Plemena by bylo možné dále dělit i podle jiných vlastností, například podle schopnosti ukládat tuk jako zásobu na zimu (výrazná je například u plemene romney march).

 

Tabulka: Charakteristika plemen ovcí z hlediska jejich pastevních vlastností

 

Ple-meno	Typ	Vhodnost do oplůtků	Chodi-vost	Držení stáda	Selektivní spásání	Kvalita pastvy	Sezónnost říje	Ranost	Bez-rohost	Obrůst vlnou
T	M	V	N	S	N	V	S	V	V	N
SF	M	V	S	S	N	S	S	S	V	N
CH	M	V	S	N	S	V	S	V	V	N
OD	M	V	N	S	N	V	S	V	V	V
RM	K	V	S	S	S	N	V	V	S	S
ZV	K	N	V	V	V	N	V	N	S	S
ML	K	S	V	V	V	S	N	S	V	S
M	K	S	S	V	S	S	S	S	S	V
VF	D	S	S	N	S	V	S	V	V	N
R	P	S	V	S	S	S	N	V	V	N

Vysvětlivky: M = masné, K = kombinované, D = dojné, P = plodné; V = vyšší, S = střední, N = nižší. T = texel, SF = suffolk,  Ch = charollais, OD = oxford down, RM = romney march, ZV = zušlechtěná valaška, ML = merino landschaf, m = merino, VF = východofríská, R = romanovská ovce.

Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že pro oplůtkový systém se vyloženě hodí všechna masná plemena a romney march. Pro salašnický způsob pasení mají předpoklady například plemena zušlechtěná valaška, šumavská ovce, cigája. Ostatním zde zmiňovaným plemenům vyhovuje jak oplůtkový, tak salašnický způsob pastevního chovu.

 

Způsoby využívání pastvy

Mezi jednotlivými plemeny jsou ještě ve způsobu využívání pastvy ještě další drobné rozdíly. Obecně se uznává, že nejlépe dokáže porost využít plemeno texel. Vyhovuje mu oplůtkový systém pastvy s nízkým, hustým pažitem. Dokáže plně využít porost, aniž by ho poškodil pro další obrůstání. Touto vlastností si plemeno texel vysloužilo pověst plemene velmi šetrného ke krajině (způsobem spásání trávy). Je to navíc plemeno vysoce adaptabilní pro případ nedostatku krmiva, čehož lze využít při taktice zpeněžování na jatkách. Texel i jeho kříženci velmi dobře reagují na vývin intenzitou krmné dávky. Při nepříznivé ceně je tak možné jehňata nenechat přerůst a délku výkrmu prodloužit do období příznivější ceny. Dobrý hospodář ale raději využije toho, že na produkci 1 kg masa spotřebuje texel nejméně živin ze všech plemen ovcí. Dosahuje tedy vysoké konverze živin a tím i nejnižších nákladů na krmiva, ovšem za předpokladu krmení krmivy kvalitními. Po špatném krmivu nelze přírůstky, ani kvalitu masa zabezpečit.

Vysvětlení těchto vlastností je původ plemene. Pochází  z oblasti na severu Holandska, se zvláštními půdními i klimatickými podmínkami. Je tam rovinatá krajina v blízkosti moře, s písečnými dunami a často se měnícím počasím. Chvíli silný nárazový, a často dost studený vítr, po kterém třeba následovalo delší období slunečného počasí - to dokázalo rychle vysušit krajinu. Jindy zase přišel příjemný, teplý déšť, po kterém tráva mohla rychle znovu růst. Aby se farmáři uživili, bylo nutné na jedné straně dokázat udržet požadovaný stav pastevního porostu (který je minimálně nutný k obnově) po co nejdelší období, na straně druhé bujný porost rychle využít k co nejvyššímu užitku. Vybudovali náročný a důmyslný systém zavlažování polí a pastvin pomocí vodních příkopů, naučili se přebytečnou píci konzervovat a vyšlechtili plemeno ovcí, které dokáže úžasným způsobem zužitkovat narostlou zelenou hmotu a má takovou kvalitu vlny, která dokáže ovce ochránit před nepřízní počasí.

Je však třeba dodat, že i ostatní masná plemena ovcí mají dobré předpoklady k hospodárnému využívání pastevního porostu.

 

 

Kondice zvířat

Zhruba 4 týdny před zapouštěním je výhodné bahnicím nárazově zvýšit kvalitu pastevní píce, aplikovat tzv. flushing (krmný šok). Spočívá v náhlém přechodu na zelené krmení vyšší kvality (na tzv. žírné pastviny), případně se může přikrmovat jádro obohacené o vybrané minerální látky a vitaminy. Stimuluje se tím ovulace (příznivý vliv na počet ovulovaných vajíček). Asi měsíc před zahájením flushingu se doporučuje u bahnic, zejména u ovcí masných plemen, posoudit kondici pomocí tzv. BCS (Body Condition Scoring). Flushing totiž funguje především při nárazovém zvýšení kondice. Ideální je, když mají ovce v srpnu BCS zhruba na úrovni 3, případně i o trochu nižší. Zahájením flushingu lze pak zvýšit dotaci energie až o 40 % nad záchovnou potřebu a tím zlepšit úroveň BCS o půl až jeden bod během jednoho až dvou měsíců. Pokud by byla hodnota BCS v srpnu i v září na úrovni 3,5 bodu, flushing by nebylo nezbytně nutné uplatňovat, nemusel by být totiž účinný. Šlo by jen o udržení úrovně výživy a tím i kondice zvířat, ne však o stimulaci ovulace.

Podstatou metody BCS je posouzení vývoje osvalení a tuku v bederní krajině (za posledním žebrem) pomocí pětibodové stupnice. Výška tukové vrstvy a utváření osvalení se zjišťuje pohmatem - tlakem prstů na trnový výběžek bederního obratle, na žeberní oblouk a volný konec žebra.

 

Tabulka: Bodové hodnocení kondice zvířat metodou BCS u ovcí

 

Označení	Trnový výběžek	Příčné výběžky	Utváření osvalení
Kondice 0 až 1 vyhublá	ostrý a vystupující	konce ostré a hmatné	mělké
Kondice 2 hubená	zřetelně vystupující	při větším tlaku znatelné	plné, ale bez tukové vrstvy
Kondice 3 průměrná	zaoblený, hmatný jen při silném tlaku	zcela skryté, hmatné jen při silném tlaku	plné, s tenkou tukovou vrstvou
Kondice 4 tučná	hmatný jen při silném tlaku jako pevná překážka	Nehmatné	plné, s plnou tukovou vrstvou
Kondice 5 obézní	nehmatný, linie výběžků tvoří znatelný žlábek	Nehmatné	výrazně zaoblené, se silnou tukovou vrstvou

 

Mezi limitními hodnotami uvedenými v tabulce jsou zkušení posuzovatelé schopni rozlišovat až na půlky nebo čtvrtky bodu. Přestože systém hodnocení tělní kondice zohledňuje odlišnou distribuci tuku v organismu zvířat u různých plemen, nelze u nich bezvýhradně uplatňovat stejně kritický přístup.

 

Péče o zvířata

            Pečovat se musí nejen o pastevní areály, ale i o zvířata. Především je jim nutné zabezpečit čerstvou vodu a solný liz. Občas je třeba ovce zkontrolovat, nejsou-li zdecimovány návštěvou toulavého psa nebo, zejména po dešti, zda některá ovce neleží na zádech a nemůže se zvednout (některé ovce masných plemen, jsou-li hodně obrostlé vlnou, mohou mít problém otočit se na zádech a vstát). Doplňuje se zootechnická evidence. Kdo má ovčáckého psa, více se věnuje jeho výcviku.

 

 

Ing. Radko Loučka, CSc.

OVČÁKŮV ROK

SRPEN – ovčácké dožínky

 

V srpnu probíhají ovčácké žně a ovčácké slavnosti - ovenálie. Jehňata se vozí na jatky, brakují se staré ovce a připravují se mladé na klasifikaci a následný prodej. Měří se kondice ovcí z důvodu správného určení úrovně výživy před zahájením tzv. flushingu v příštím měsíci. Na pastvině se kontroluje stav porostu, zaplevelení, oplocení, výskyt hlístů ve výkalech, no a hlavně stav zvířat a péče o ně.

 

Ovčácké žně a slavnosti

              

               Jehňata po odstavu postupně dorůstají do jatečné hmotnosti, ta by neměla být vyšší než 40 kg. Pokud se tak stane, rychle se snižuje výkupní cena za maso, jehněčí se kvalifikuje jako skopové. Bahnice, které měly velké problémy s plodností a odchovem jehňat, je dobré vybrakovat. Je však nutné počítat s tím, že výkupní cena skopového je většinou poloviční oproti té za jehněčí. Pomalu se rozjíždějí trhy s beránky, případně s jehničkami. Na nich se oklasifikují. Pak se mohou zařadit do vlastní kontroly užitkovosti nebo prodat.

Ocenění mohou získat i na výstavách. Jednou z nejprestižnějších je celostátní výstava plemen ovcí a koz ve Zlobici. Je součástí Ovenálií, pořádaných letos ve dnech 19. až 20. srpna. Na této akci lze shlédnout i soutěž ve stříhání ovcí, o největšího jedlíka brynzových halušek, v předení vlny a další soutěže, jako například tu o nejlepší kozí a ovčí sýry. Prodávají se speciality z jehněčího masa, uzenářské výrobky, sýry a další dobroty. Sobotní večer bývá zakončen světelnou vodní fontánou a tanečním veselím. Ve stejné dny probíhá v Mladějově u Sobotky Mistrovství ČR v ovládání ovčáckých psů v pasení ovcí. Na konci srpna se již tradičně sjíždějí chovatelé do Českých Budějovic na Země Živitelku.

 

 

Organizace pastvy

Ještě jednou bych se rád zmínil o pastevním managementu. Jeho cílem je ZAJISTIT PLYNULÝ NÁRŮST KVALITNÍ PASTEVNÍ HMOTY po celé vegetační období. Je třeba dostat do rovnováhy množství vyprodukované hmoty s množstvím hmoty využité. Jinými slovy optimalizovat kvantitu, kvalitu a spotřebu porostu. Organizace spočívá v optimálním využívání období pastvy a regenerace porostu. Je myslím jasné, že plynulou produkci pastevní píce nelze zajistit na jednom pastevním pozemku s jednotným pastevním porostem. Důvody: ovce si při dostatku píce vybírají, porost musí mít čas se pořádně vyvinout. Pastevní areály by měly být sestaveny z několika typů porostů vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících. Měl by na nich být porost raný, středně raný a pozdní. Rané či pozdní druhy trav jsou sice většinou „hrubší“, ale lépe odolávají nepřízni počasí. Jejich nespornou výhodou je, že prodlouží vegetační dobu a přispívají k plynulejšímu přechodu z jedné pastviny na druhou.

Pastevní cyklus, tedy délka období, po které jsou zvířata umístěna na ploše vymezené k pasení, bývá různě dlouhý, záleží především na udržení optimální kvality a množství hmoty pastevního porostu na daném pozemku. Při rozhodování kdy začít a kdy na pozemku skončit s pastvou by mělo platit následující pravidlo: „Je lepší, aby byla tráva před zvířaty než zvířata před trávou“. To znamená mít určitou rezervu pastevní hmoty nad stanovenou potřebu před zahájením pastvy a nechat malou rezervu při jejím skončení. Zároveň platí, že se zahájením se nesmí dlouho otálet, aby se předčasně nezačala snižovat kvalita porostu. Pomůckou pro rozhodování je vzhled nejstarších listů na rostlinách v pastevním porostu (tj. nejblíže k povrchu půdy). Jestliže začínají po okrajích přecházet do okrové barvy, je čas začít pást. Jestliže začínají žloutnout okraje těch nejmladších listů, je již skoro pozdě. Říká se, že porost určený pro vypásání ovcemi by neměl být vyšší než láhev od piva. Ovčáci se řídí i jinou mnemotechnickou pomůckou: ovcím při pasení by měly být vidět oči. Je to však trochu složitější, záleží na druhu porostu a období. 

Pastviny s převahou vysokých trav (psárky, ovsíku, kostřavy luční, srhy) a jetelovin (jetele červeného) by se teoreticky měly začít spásat zhruba při výšce 20 cm, zbytková výška by měla činit 5 cm, to představuje 75% využití porostu. Pase-li se na jarním porostu, začíná se dříve, protože obrůstá rychleji. Pastviny složené z jemnějších druhů trav (lipnice luční, jílky, jemnolisté kostřavy červené), jemných jarních druhů bylin a bílého jetele jsou v optimálním stavu pro zahájení pastvy při výšce 10-15 cm, vypásání by mělo skončit při výšce 3-4 cm. Na místech se sklonem k zamokření se ke snížení rizika rozbahnění a zadupání aktivních vegetativních částí rostlin doporučuje zahájit první cyklus pastvy až po dosažení výšky 20 cm i za cenu většího množství nedopasků. Ty je pak nutné, jakmile to vlhkost půdy dovolí, posekat.

 

Pastevní vlastnosti plemen

Z hlediska vhodnosti pro určitý systém pastvy může být významnou vlastností plemene například chodivost a držení se ve stádě (výhodné pro salašnický, resp. karpatský způsob chovu). Výhodou masných a některých kombinovaných plemen ovcí je systematický (neselektivní) způsob spásání porostu. Vyžaduje však vysokou úživnou kvalitu porostu (vysokou koncentraci živin).V přiložené tabulce jsem se pokusil sestavit přehled o plemenech z hlediska jejich pastevních vlastností. Každá vlastnost označena podle projevu písmenem (V = vyšší, S = střední, N = nižší). Rozdělení je nutné brát jako orientační. U některých plemen nelze tyto vlastnosti přesně určit, v některých podmínkách se mohou zvířata chovat jinak než je to běžné. Plemena by bylo možné dále dělit i podle jiných vlastností, například podle schopnosti ukládat tuk jako zásobu na zimu (výrazná je například u plemene romney march).

 

Tabulka: Charakteristika plemen ovcí z hlediska jejich pastevních vlastností

 

Ple-meno	Typ	Vhodnost do oplůtků	Chodi-vost	Držení stáda	Selektivní spásání	Kvalita pastvy	Sezónnost říje	Ranost	Bez-rohost	Obrůst vlnou
T	M	V	N	S	N	V	S	V	V	N
SF	M	V	S	S	N	S	S	S	V	N
CH	M	V	S	N	S	V	S	V	V	N
OD	M	V	N	S	N	V	S	V	V	V
RM	K	V	S	S	S	N	V	V	S	S
ZV	K	N	V	V	V	N	V	N	S	S
ML	K	S	V	V	V	S	N	S	V	S
M	K	S	S	V	S	S	S	S	S	V
VF	D	S	S	N	S	V	S	V	V	N
R	P	S	V	S	S	S	N	V	V	N

Vysvětlivky: M = masné, K = kombinované, D = dojné, P = plodné; V = vyšší, S = střední, N = nižší. T = texel, SF = suffolk,  Ch = charollais, OD = oxford down, RM = romney march, ZV = zušlechtěná valaška, ML = merino landschaf, m = merino, VF = východofríská, R = romanovská ovce.

Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že pro oplůtkový systém se vyloženě hodí všechna masná plemena a romney march. Pro salašnický způsob pasení mají předpoklady například plemena zušlechtěná valaška, šumavská ovce, cigája. Ostatním zde zmiňovaným plemenům vyhovuje jak oplůtkový, tak salašnický způsob pastevního chovu.

 

Způsoby využívání pastvy

Mezi jednotlivými plemeny jsou ještě ve způsobu využívání pastvy ještě další drobné rozdíly. Obecně se uznává, že nejlépe dokáže porost využít plemeno texel. Vyhovuje mu oplůtkový systém pastvy s nízkým, hustým pažitem. Dokáže plně využít porost, aniž by ho poškodil pro další obrůstání. Touto vlastností si plemeno texel vysloužilo pověst plemene velmi šetrného ke krajině (způsobem spásání trávy). Je to navíc plemeno vysoce adaptabilní pro případ nedostatku krmiva, čehož lze využít při taktice zpeněžování na jatkách. Texel i jeho kříženci velmi dobře reagují na vývin intenzitou krmné dávky. Při nepříznivé ceně je tak možné jehňata nenechat přerůst a délku výkrmu prodloužit do období příznivější ceny. Dobrý hospodář ale raději využije toho, že na produkci 1 kg masa spotřebuje texel nejméně živin ze všech plemen ovcí. Dosahuje tedy vysoké konverze živin a tím i nejnižších nákladů na krmiva, ovšem za předpokladu krmení krmivy kvalitními. Po špatném krmivu nelze přírůstky, ani kvalitu masa zabezpečit.

Vysvětlení těchto vlastností je původ plemene. Pochází  z oblasti na severu Holandska, se zvláštními půdními i klimatickými podmínkami. Je tam rovinatá krajina v blízkosti moře, s písečnými dunami a často se měnícím počasím. Chvíli silný nárazový, a často dost studený vítr, po kterém třeba následovalo delší období slunečného počasí - to dokázalo rychle vysušit krajinu. Jindy zase přišel příjemný, teplý déšť, po kterém tráva mohla rychle znovu růst. Aby se farmáři uživili, bylo nutné na jedné straně dokázat udržet požadovaný stav pastevního porostu (který je minimálně nutný k obnově) po co nejdelší období, na straně druhé bujný porost rychle využít k co nejvyššímu užitku. Vybudovali náročný a důmyslný systém zavlažování polí a pastvin pomocí vodních příkopů, naučili se přebytečnou píci konzervovat a vyšlechtili plemeno ovcí, které dokáže úžasným způsobem zužitkovat narostlou zelenou hmotu a má takovou kvalitu vlny, která dokáže ovce ochránit před nepřízní počasí.

Je však třeba dodat, že i ostatní masná plemena ovcí mají dobré předpoklady k hospodárnému využívání pastevního porostu.

 

 

Kondice zvířat

Zhruba 4 týdny před zapouštěním je výhodné bahnicím nárazově zvýšit kvalitu pastevní píce, aplikovat tzv. flushing (krmný šok). Spočívá v náhlém přechodu na zelené krmení vyšší kvality (na tzv. žírné pastviny), případně se může přikrmovat jádro obohacené o vybrané minerální látky a vitaminy. Stimuluje se tím ovulace (příznivý vliv na počet ovulovaných vajíček). Asi měsíc před zahájením flushingu se doporučuje u bahnic, zejména u ovcí masných plemen, posoudit kondici pomocí tzv. BCS (Body Condition Scoring). Flushing totiž funguje především při nárazovém zvýšení kondice. Ideální je, když mají ovce v srpnu BCS zhruba na úrovni 3, případně i o trochu nižší. Zahájením flushingu lze pak zvýšit dotaci energie až o 40 % nad záchovnou potřebu a tím zlepšit úroveň BCS o půl až jeden bod během jednoho až dvou měsíců. Pokud by byla hodnota BCS v srpnu i v září na úrovni 3,5 bodu, flushing by nebylo nezbytně nutné uplatňovat, nemusel by být totiž účinný. Šlo by jen o udržení úrovně výživy a tím i kondice zvířat, ne však o stimulaci ovulace.

Podstatou metody BCS je posouzení vývoje osvalení a tuku v bederní krajině (za posledním žebrem) pomocí pětibodové stupnice. Výška tukové vrstvy a utváření osvalení se zjišťuje pohmatem - tlakem prstů na trnový výběžek bederního obratle, na žeberní oblouk a volný konec žebra.

 

Tabulka: Bodové hodnocení kondice zvířat metodou BCS u ovcí

 

Označení	Trnový výběžek	Příčné výběžky	Utváření osvalení
Kondice 0 až 1 vyhublá	ostrý a vystupující	konce ostré a hmatné	mělké
Kondice 2 hubená	zřetelně vystupující	při větším tlaku znatelné	plné, ale bez tukové vrstvy
Kondice 3 průměrná	zaoblený, hmatný jen při silném tlaku	zcela skryté, hmatné jen při silném tlaku	plné, s tenkou tukovou vrstvou
Kondice 4 tučná	hmatný jen při silném tlaku jako pevná překážka	Nehmatné	plné, s plnou tukovou vrstvou
Kondice 5 obézní	nehmatný, linie výběžků tvoří znatelný žlábek	Nehmatné	výrazně zaoblené, se silnou tukovou vrstvou

 

Mezi limitními hodnotami uvedenými v tabulce jsou zkušení posuzovatelé schopni rozlišovat až na půlky nebo čtvrtky bodu. Přestože systém hodnocení tělní kondice zohledňuje odlišnou distribuci tuku v organismu zvířat u různých plemen, nelze u nich bezvýhradně uplatňovat stejně kritický přístup.

 

Péče o zvířata

            Pečovat se musí nejen o pastevní areály, ale i o zvířata. Především je jim nutné zabezpečit čerstvou vodu a solný liz. Občas je třeba ovce zkontrolovat, nejsou-li zdecimovány návštěvou toulavého psa nebo, zejména po dešti, zda některá ovce neleží na zádech a nemůže se zvednout (některé ovce masných plemen, jsou-li hodně obrostlé vlnou, mohou mít problém otočit se na zádech a vstát). Doplňuje se zootechnická evidence. Kdo má ovčáckého psa, více se věnuje jeho výcviku.

 

 

Ing. Radko Loučka, CSc.