Ovčákův rok - Listopad

Ovčákův rok - listopad

Příprava na zimu

 

I v listopadu může přijít mráz a sníh. Jak zvířata chránit? Je vůbec třeba dělat opatření k omezení chladového stresu ovcí? V našem chovu končí období zapouštění, harémy se spojují a ovce se nechávají beranům na doskok. Připravují se chouly, aby bylo kam dávat bahnice s jehňaty po obahnění. Kontroluje se stav případného zimoviště a jeho vybavení.

Ochrana zvířat před klimatickými vlivy

V listopadu bývá většinou pošmourné počasí, vlhko, mlhy, často přichází i silný mráz. Už i ti chovatelé ovcí, kteří jich mají na pastvině za domem jen několik, v poslední době uvažují, zda ovce zavřít do ovčína, nebo nechat venku. Z různých zdrojů se dozvídají, že podle posledních průzkumů a zkušeností některých chovatelů je výhodné nechat ovce venku v zimovišti nebo jim umožnit neomezený přístup do výběhu. Na druhé straně jsou si vědomi toho, že když faktory prostředí brání dostatečnému uspokojení základních potřeb zvířat (a k nim patří i pohoda z pohledu tepla), je nutné zajistit jim přiměřenou ochranu ve formě dočasného nebo trvalého ustájení, případně alespoň pomocí krytů nebo ochranných přístřešků. Podle směrnic na ochranu zvířat však zvolený druh ochrany zároveň nesmí zvířata nepřiměřeně omezovat nebo u nich zvyšovat zdravotní rizika. No a jsme u toho. Co je pro zvířata lepší? Zůstat venku v dešti, případně na mraze, nebo být v ovčíně, kde je vlhko a ovce musí dýchat plyny z podestýlky? K přirozeným potřebám zvířat totiž patří i dostatek čerstvého vzduchu. Pokud tedy nemá chovatel pro ovce na zimu suchý a dobře větraný přístřešek, měl by je raději nechat venku.

Traduje se, že v marginálních podmínkách ČR, vyznačujících se většinou tvrdšími klimatickými poměry, je nezbytné alespoň část zimního období chovat zvířata v trvalém ustájení nebo alespoň v ustájení umožňujícím výběh či zimní pastvu s příkrmem. Nová technologie úplně neustájeného chovu je vhodná jen pro zkušené chovatele. I v takovém chovu je ale třeba ovce alespoň částečně chránit před větrem, mrazem a srážkami, zajistit jim suché prostory k odpočinku, chránit je před predátory, před zavlečením přenosných chorob (i od volně žijících divokých zvířat). Velmi důležitá je i ochrana uskladněných krmiv a steliv před klimatickými vlivy i před zvířaty samotnými (aby se k nim nedostaly). Pokud krmiva na zimovišti nejsou skladována, je třeba zajistit jejich pravidelný přísun na zimoviště za každého počasí. Pro bahnění, a to i venku na zimovišti, je nutné zajistit boxy (chouly) pro několikadenní umístění matky s jehňaty po obahnění. Po několika dnech po porodu se již matka s jehňaty může připojit ke stádu, které je, alespoň během dne, venku na pastvině nebo ve výběhu.

Při výběru druhu ochrany, jejího umístění a provedení je nutné dále zvážit její trvanlivost, náročnost na údržbu a vhodnost pro dané prostředí.

 

Chladový stres

Ovce je schopna přizpůsobit se bez větších problémů teplotám v rozmezí tzv. termoneutrální zóny. Spodní kritická mez chladového stresu (Webster 1976) pro dostatečně krmenou, aklimatizovanou ovci ve vlně (6 cm) je při ustájení v přístřešku -40 ^oC, pro ovci krmenou jen záchovnou dávkou -7 ^oC, pro ovci venku, bez přístřešku a se suchým rounem -7 ^oC, s mokrým rounem +12 ^oC, krátce po stříži +19 ^oC.

Samozřejmě i při nižších teplotách jsou ovce schopné přežít, protože jsou schopné aktivně snižovat tepelné ztráty, například shlukováním nebo aktivací termoregulačních mechanizmů. 

Při poklesu teploty pod spodní hranici termoneutrální zóny dochází k chladovému stresu, který je možné podstatně zmírnit dodatečným přísunem energie ve formě příkrmu. Produkci tepla tedy významně ovlivňuje příjem a kvalita krmiva. Dodatečná potřeba krmení je závislá také na hmotnosti zvířat. Větší zvířata mají nižší potřebu dodatečného krmení. Přibližně lze kalkulovat se zvýšením potřeby krmiva o 0,5-1 % na každý stupeň teploty pod kritickou hranicí. Pro někoho je možná zajímavé, že vysoce kvalitní seno má vyšší „výhřevnost“ než koncentráty. Při jeho trávení vzniká více energie, lehce se krmí i při teplotách pod nulou. Chladový stres může prohloubit i jakýkoliv jiný stres, např. rušení zvířat v době jejich odpočinku.

V hlubokém chladovém stresu někdy klesá schopnost zvířete využít energii krmiva a to umožní propuknutí některých latentních onemocnění nebo vznik jiných zdravotních problémů. Odolnost dospělých zvířat je mnohem vyšší než odolnost mláďat. Téměř všechna opatření, která se v chovu ovcí dělají k omezení chladového stresu, jsou z důvodu ochrany jehňat po jejich narození. U dospělých zvířat může dojít při extrémních mrazech k omrzání neosrstěných částí těla (uší, struků, šourku). Zvířata je třeba chránit zejména před tím, aby v mrazu neolizovala kovové předměty.

Nepříznivé účinky nízkých teplot zvyšuje proudění a vysoká relativní vlhkost vzduchu. Tento efekt je známý jako wind-chill (ochlazovací efekt). Z tohoto pohledu je nejhorší průvan ve stáji, zejména přímo při bahnění.  Tepelné ztráty ovlivňuje mnoho faktorů, například druh a množství srážek, vítr, délka a druh rouna. Jemnovlnné ovce snadno promoknou. Jestliže z provozních důvodů je nutná stříž v zimě (my stříháme bahnice zhruba 4 týdny před bahněním), je nutné ovce na 2-3 týdny (podle počasí, samozřejmě) umístit ve stáji, eventuálně nastavit výšku břitů stříhacích nůžek na 0,7-1 cm.

 

Příprava choulů

V tomto měsíci, myslím, bývá dostatek času na výrobu nebo opravu choulů. Mohou mít různý tvar a rozměry, mohou být z různého materiálu a mohou mít různé vybavení. My používáme dřevěné chouly, které stavíme vedle sebe do řady. Mezi dvěma řadami necháváme uličku, do níž zavíráme bahnice, které se připravují k porodu. Chouly děláme z latěk tak, aby byly vzdušné a lehké, ale aby mezi laťkami neprolezlo jehně do sousedního choulu. Vzdálenost mezi laťkami by neměla být větší než 5 cm. Laťky by měly být svislé, pokud by byly vodorovné, mohlo by dojít i k vážnému zranění jehněte, pokud by si mezi laťkami zapříčilo nožičku. Příčky jsou vysoké 120 cm. Čelní strana směrem ke zdi je zařízena na zakládání sena, zadní strana směrem do uličky má vysouvací dvířka. Dvířka nemohou být otevírací na pantech, protože by se brzy na hluboké podestýlce nedala otevírat. Choul sestavený ze čtyřech příček svázaných k sobě provázky se dá lehce nadzdvihnout, nebo postavit na jiné místo. Vysouvací dvířka je nutné při vysunutí nahoru upevnit háčkem, který vyrábíme z drátu.

Venkovní chouly pro umístění matky s jehňaty musí mít držáky umožňující jednoduché přemístění, stříšku jako ochranu před srážkami. Dvířka bývají na pantech, mohou se otevírat do boku, protože jim v tom nebrání podestýlka.

 

Pastviny a zimoviště

Toto období je ideální na  prohlídku a úpravu okrajů pastvin. Větve stromů, které přečnívají do pastviny a překážejí jízdě strojů na sklizeň píce by se měly odstranit a naštěpkovat. Je také dobré odstranit nerovnosti a nálety (stromky a keře), které mohou na jaře bránit přímé jízdě sklizňových strojů nebo je dokonce poškodit..

V neustájených chovech je jako ochranu příkrmišť před nepřízní zimního počasí účelné vybudovat větrolamy, případně přístřešky pro bahnění a naléhavé zdravotní zásahy během zimních měsíců. Větrolam přispívá nejen ke snížení ztrát zvířat ale i úspoře krmiv, poskytuje také ochranu řadě druhů obratlovců i nižších organizmů. Jako větrolam může sloužit i přístřešek. Obvykle však bývá tvořen dvěma až třemi řadami stromů a keřů, z nichž aspoň jedna je hustá jehličina. Aktivní zóna větrolamu závisí na jeho výšce. V zóně vymezené pětinásobkem výšky větrolamu před a desetinásobkem výšky větrolamu za ním dojde ke snížení rychlosti větru na třetinu až čtvrtinu původní hodnoty. Ještě ve vzdálenosti odpovídající 15-20ti násobku výšky za větrolamem je rychlost větru snížena  na 75-80 % jeho původní hodnoty. Větrolam musí být situován kolmo k převažujícímu zimnímu větru, většinou na jihozápad-západ. Možné je i pravoúhlé řešení, to znamená ochrana severní a západní strany přístřešku (příkrmiště).

Při kontrole stavu zimoviště (příkrmiště) je nutné sledovat stav přístupových cest a drenáže  akumulovaného tajícího sněhu, aby nedocházelo k rozbahnění. Větrolam a příkrmiště je třeba zbavit případného zaplevelení. Pokud se používají krmné boxy, ať již na kulaté balíky nebo na volně ložené seno, měly by se očistit, případně natřít a opatřit funkční střechou, která při prvním větším větru neulétne.

 

Zooveterinární záležitosti

Listopad probíhá ve znamení ukončování období připouštění. Většina ovcí je nakryta. Pokud se u beranů používá postroj s křídou, je to dobře patrné podle barevného pruhu na zádech ovcí. Ovce z harému se spojují do jednoho stáda. Než se berani po skončení připouštěcího období ustájí, doporučuje se je klinicky vyšetřit, zejména stav končetin, šourku a prsních partií. Pro zotavení se jim ještě několik týdnů může přidávat mačkaný oves. Je dobré, trvá-li flushing až do doby implantace embryí v děloze ovce (asi 20 dnů po připuštění), většinou se to však neobejde bez příkrmu senáží, senem, jádrem nebo i melasou, pastvy již je v tuto dobu málo a není tak kvalitní. Než se embrya v děloze uhnízdí, je třeba vyvarovat se jakékoliv manipulace se zvířaty. 

 

 

Dodatek: Článek je součástí seriálu nazvaného Ovčákův rok. Jsou v něm shrnuty poznatky a zkušenosti ze šlechtitelského chovu ovcí plemene texel z podhůří Orlických hor, kde se uplatňuje oplůtkový systém pastvy a zimní bahnění. Tento systém je využíván u většiny chovatelů ovcí v naší republice. Informace však lze využít i pro jiné chovy a systémy. Nejasnosti a dotazy autor článku rád vysvětlí nebo zodpoví.

 

 

Ing. Radko Loučka, CSc.