Ovce - chovatelské pomůcky IX. Hygiena

 

Chovatelské pomůcky

Pro zajištění hygieny v chovu ovcí

 

Termín hygiena se používá pro jakoukoli činnost nebo opatření, vedoucí k úplnému nebo částečnému omezení škodlivého působení mikroorganizmů (plísní, kvasinek, baktérií, virů atd.). Zahrnuje však nejen hubení choroboplodných zárodků (dezinfekci), ale i hubení živočichů, kteří choroboplodné zárodky přenášejí, nebo vytvářejí podmínky pro jejich šíření – tedy hmyzu (pak mluvíme o dezinsekci,) nebo hlodavců (pak mluvíme o deratizaci). Pomůcky pro dezinfekci, dezinsekci, či deratizaci by neměly chybět v žádném chovu ovcí.

 

Každý chovatel by si měl uvědomit, že dříve nebo později může vlivem nedostatečné hygieny dojít v jeho chovu ke zhoršení zdravotního stavu chovaných zvířat. Měl by dělat vše pro to, aby namnožení choroboplodných zárodků zabránil nebo alespoň omezil, a tím nástup nemoci oddálil nebo překazil. Větší chovy by měly mít vypracovány technologické postupy, zahrnující pravidelnou péči o zvířata a o objekty, ale i postupy pro případ lokálního enormního výskytu škůdců nebo propuknutí nakažlivé nemoci, zejména pro případ vypuknutí zoonózy, tedy nakažlivé nemoci přenosné na lidi. Bývá dobrým zvykem, že tyto postupy se dají schválit příslušnému hygienickému orgánu pro danou oblast. Měly by být v souladu s vyhláškami a metodikami hlavního hygienika ČR, i s ostatními, aktuálně platnými legislativními normami, závaznými pro tento druh činnosti.  

Doporučuje se, aby užívané přípravky a pomůcky měly atest hlavního hygienika ČR, měly by být ekologicky čisté a při odborné aplikaci lidskému zdraví naprosto neškodné. Doporučuje se také, aby měly i přijatelné vlastnosti, tedy aby nezapáchaly a nedráždily sliznice zvířat. Pokud není chovatel schopen sám odborně své objekty před šířením mikroorganizmů ochránit, měl by se obrátit na odborné firmy, které mají dostatek znalostí a zkušeností a navíc disponují moderní aplikační technikou, která umožňuje dosažení vysoké efektivity zákroků v poměrně krátkém časovém limitu.

 

Mechanické odstraňování nečistot

K mechanickému odstraňování nečistot kolem stáje, v přípravně krmiv i v kanceláři, slouží úklidové prostředky, k nimž patří několik druhů košťat, smetáků, pryžových či kovových stěrek, lopatek, kbelíků, hadrů a podobných pomůcek. Poukázat bych chtěl jen na teleskopický trojhranný smeták. Ten se tak často v provozech nevidí, ale je velmi užitečný, protože se s ním dají vymetat rohy. Zejména je užitečný na odstraňování pavučin. Pavučiny ve stáji jsou indikátorem špatného větrání. Může se na nich usazovat prach a již několikrát byly příčinou vzniku požáru, když se vzňaly po zkratu na elektrickém vedení.

 

Ochrana proti zanesení nečistot či mikroorganizmů do provozu

Před vchodem do každého provozu by měla být rohož napuštěná dezinfekčním přípravkem. Místo rohože je však možné použít například starý pekáč, do kterého se nasype chlorové vápno. Na rohož nebo do nádoby s chlorovým vápnem, nebo jiným dezinfekčním přípravkem, by měl šlápnout každou nohou každý návštěvník farmy, zejména veterinář nebo plemenář, tedy osoby, které navštěvují jiné zemědělské provozy a jsou tedy hlavními potenciálními zdroji přenosu choroboplodných zárodků do chovu. V některých chovech mají pro návštěvy připraveny jednorázové igelitové holinky, jednorázový overal, případně bílý plášť.

 

Dezinfekce podlahy a stěn vápnem

Ze stáje je třeba čas od času vyvézt hnůj. Jakmile se hnůj ze stáje odstraní, je třeba podlahu posypat chlorovým vápnem a stěny nabílit (nejlépe ředěným páleným vápnem). Ruční bílení celé stáje malířskou štětkou zabírá hodně času. Toho však nebývá nazbyt. Použitím stříkačky na bílení s tlakovým regulátorem se v porovnání s ručním bílením štětkou ušetří až 75 % času. Díky nízkému postřikovacímu tlaku je bílení přesné a čisté, nedochází k ucpání trysky a nevytváří se mlha.

Ostatní chemická dezinfekce

Dezinfekční přípravky lze dělit na ty, které slouží k mytí pomůcek, rukou a zvířat (bývají většinou hodně koncentrované a ředí se vodou) a ty, které přicházejí do styku se sliznicemi zvířat (aplikují se převážně postřikem nebo aerosolem). Ve stáji by neměly chybět především přípravky na mytí porodních pomůcek a přípravky na ošetření drobných poranění zvířat. Ty jsou většinou dodávány ve sprejích.

 

Dezinsekce - hubení hmyzu

K dezinsekci se používají různé insekticidy na bázi pyrethroidů, karbamátů či organofosfátů s různým stupněm okamžité i residuální účinnosti. Dezinsekce se provádí postřikem, aerosolem, fumigací (dýmovnicemi), kladením nástrah, eventuálně kombinací různých metod. Metodu hubení hmyzu je nutné zvolit podle druhu hmyzu, jeho stádia (některé přípravky jsou specializovány například na hubení larev), podle místních podmínek a podle výsledků průzkumu. Při dezinsekci většinou nestačí jednorázová aplikace přípravku, navíc přípravky se doporučuje, aby nedocházelo k rezistenci na ně, po určité době obměnit.

V kanceláři obvykle pro lapání hmyzu stačí nějaká větší mucholapka nebo sprejový postřik, ve větších provozech se většinou používají elektrické odpuzovače. Zkušenosti ukázaly, že mouchy a jiný hmyz jsou zeleně zářícími zářivkami přitahovány více než modrými. K ochraně povrchových částí těla zvířat proti napadení hmyzem (především klíšťat a komárů, tiplic) lze použít různé repelenty.

 

Deratizace - hubení hlodavců

Deratizaci doporučuji přenechat odborníkům. Ti nejprve podle stop udělají průzkum druhu a stupně zamoření hlodavců, pak zvolí optimální druh nástrahy. Součástí jejich práce bývá i zjištění a odstranění příčin výskytu hlodavců a následná kontrolní činnost zahrnující evidenci potřebovaných nástrah, odklízení uhynulých hlodavců a bezpečnostní opatření pro zamezení otrav živočichů, pro které nástrahy určeny nejsou. Nástrahy míchají s rozličnými účinnými látkami, které hlodavce přitahují. Podle místních podmínek, na základě výsledků průzkumu, zvolí nejvhodnější technologii aplikace nástrah (bariérovou, terčovou, či pulsační metodu). Deratizaci standardně provádějí většinou 2x ročně, na jaře (v době populační exploze hlodavců) a na podzim (kdy se hlodavci stahují za teplem a potravou do obydlených objektů). Riziková místa po dohodě ošetřují častěji.

Nejčastěji se pro deratizaci používá návnada, která obsahuje jako účinnou látku bromadiolon druhé generace, ten brání srážlivosti krve. Hlodavci pak hynou zcela klidně a bezbolestně na vnitřní krvácení. Jedinci stejného živočišného druhu nejsou zdánlivě normálními úhyny varováni a žerou dále, dokud celá populace nevyhyne. Účinek se dostavuje ve velmi krátké době, většinou do jednoho týdne.

 

Hygiena v chovech specializovaných na produkci mléka

V chovech specializovaných na produkci mléka by se teoreticky měly dodržovat přísnější pravidla hygieny. Dojiči by měli používat gumovou zástěru. Vemeno by se před a po nadojení mělo ošetřit. Mléko by po nadojení mělo být vhodným způsobem upraveno. Přísná hygienická opatření se ale dodržují jen tam, kde mají dojírny a mléko odvážejí ke zpracování do mlékárny. U salašnického způsobu je důležitá zejména primární filtrace a uložení mléka v hygienicky a teplotně vhodných podmínkách. Primárním ošetřením lze dosáhnout zejména omezení množení potenciálně patogenních mikroorganismů a zabránit tak fyzikálnímu, chemickému a mikrobiologickému znehodnocení mléka. Syrové ovčí mléko, které je určeno k výrobě konzumního mléka, by mělo obsahovat méně než 1,5 miliónu celkového počtu mikroorganismů na 1 ml. Mléko v mlékárnách je tepelně ošetřené pasterací při 82 ^oC. U mléka, které je určeno k výrobě sýrařských výrobků, kdy není použité tepelné ošetření, by měl CPM být celkový počet mikroorganismů menší než 0,5 mil v 1 ml.

Zvolení vhodného způsobu ošetření mléka je předpokladem pro kvalitní finální výrobek. Pokud není produkt dobře ošetřen, může dojít ke snížení jeho kvality, nebo k znehodnocení sýrů, například duřením, nebo zhořknutím. Výrobky kontaminované některými mikroorganizmy mohou u lidí způsobit například průjmová onemocnění.

Na salaši je obtížné přísně dodržovat všechna požadovaná hygienická opatření. Přesto se bačovi většinou podaří vyrobit výborné sýry. Vyžaduje to však, aby měl celý technologický proces jejich výroby pod svou kontrolou.

Hygiena na pastvinách

I na pastvinách je třeba dodržovat určitou hygienu. Týká se to pravidelného a odborného ošetřování pastvin (tedy správného založení, jarního vláčení, správné techniky pastvy, sesekávání nedopasků a odstraňování plevelů, a podobně). Pro plošnou aplikaci herbicidů lze použít speciální stroj, který nanese přípravek jen na generativní orgány plevelů přečnívající pastevní porost. Pro bodovou aplikaci herbicidu lze použít dutou hůl s dávkovačem. Hůl se zapíchne v těsné blízkosti krčku plevele a zmačkne se dávkovač. Tím je zajištěna maximální účinnost herbicidu. Nezbytnou součástí pastevního managementu je pravidelné čištění napáječek, zvláště v teplých letních dnech, a udržování čistoty v místech, kde se zvířata nejvíce zdržují.

 

Závěr

K hubení choroboplodných zárodků a živočichů, kteří choroboplodné zárodky přenášejí, nebo vytvářejí podmínky pro jejich šíření, se v chovu ovcí používá celá řada pomůcek a přípravků, ať již chemických nebo biologických. Pomůcky pro dezinfekci, dezinsekci či deratizaci by neměly chybět v žádném chovu ovcí.

S hygienou by se to však nemělo přehánět. Všeho moc škodí. Pokud organizmus zvířat budeme neustále chránit před infekcí, může nastat situace, že bude jejich imunitní reakce oslabena a pak jim nějaká mimořádně silná infekce velmi uškodí. Obdobné je to při zpracování výrobků z ovčího mléka. Pokud však vypukne nějaká nebezpečná nákaza, je třeba hygienické požadavky v ohnisku i v ochranném pásmu přísně dodržovat.

 

Ing. Radko Loučka, CSc.